Židovské město

Židovské město


Staré židovské město pražské je dnes již jen pojmem o kterém se mluví, ale z kterého mimo několika budov a názvu již nic nezbylo. Během své dlouhé historie se muselo vypořádat s mnoha těžkostmi, jako byly pogromy, požáry ale i mor. Ve 40. letech 18. století pak císařovna Marie Terezie vypověděla pražské a posléze české Židy ze země, a to byl začátek konce, neboť tato oblast se změnila v místo obývané chudinou. Koncem 19 století bylo rozhodnuto o asanaci ghetta a Praha tak přišla o historický a v celé Evropě jedinečný architektonický celek. Nenahraditelně zde zmizely synagogy, soukromé domy i paláce významných osob.

Staronová synagoga patří mezi nejstarší a nejcenější evropské památky. Od 13 století slouží nepřetržitě k bohoslužbám, pouze s vyjímkou okupace za druhé světové války. Jedná se o jednu z nejstarších gotických památek a také o jednu z nejkrásnějších ukázek gotické architektury na našem území.

Celý článek Staronová synagoga patří mezi nejstarší a nejcenější evropské památky. Od 13 století slouží nepřetržitě k bohoslužbám, pouze s vyjímkou okupace za druhé světové války. Jedná se o jednu z nejstarších gotických památek a bez ohledu na pozdější úpravy také o jednu z nejkrásnějších ukázek gotické architektury na našem území. Jedná se o masivní raněgotickou kamennou stavbu ze 13 století s vysokou sedlovou střechou. Celý vnitřní prostor se nyní nachází pod úrovní okolního terénu. V době vzniku se jmenovala Nová, ale jak se stavěly novější synagogy a mizely starší vznikl zřejmě název Staronová. Tato synagoga byla hlavním centrem pražské židovské obce a sloužila nejen k modlitbám ale i jako škola a soudní síň. O její postavení se zasloužili dva nejvýznamější rabíni. Podle pověsti tvůrce Golema Jehud Löwa ben Bezalel a proslulý učenec a vrchní rabín Jecheskel Landau zvaný Noda bi Jehuda. Do křesla Jehuda Löwa ve Staronové synagoze vpravo od oltáře na znamení úcty od jeho smrti dodnes nikdo neusedl. Synagoga je ve správě Židovské obce v Praze a konají se zde pravidelné bohoslužby a další náboženské obřady.

Všechny židovské obce na uzemí Prahy měly svůj hřbitov, který se ale většinou nacházel mimo obydlený prostor. Starý židovský hřbitov je vyjímkou, neboť v průběhu staletí se stal součástí města. Založen byl někdy v 15 století a jedná se o jeden z nejvýznamějších dochovaných židovských hřbitovů

Celý článek Všechny židovské obce na uzemí Prahy měly svůj hřbitov, který se ale většinou nacházel mimo obydlený prostor. Hřbitov, který se nyní nazývá Starý židovský hřbitov je vyjímkou, neboť v průběhu staletí se stal součástí města. Založen byl někdy v 15 století a jedná se o jeden z nejvýznamějších dochovaných židovských hřbitovů. V pozdějších letech byl několikrát rozšířen, jeho dnešní zmenšená rozloha je dílem asanace z počátku 20 století. Pohřbívalo se zde do roku 1787, kdy bylo dekretem císaře Josefa II zakázáno pohřbívat uvnitř měst. Hřbitov obepíná zeď postavená v roce 1911. Protože hřbitov svojí kapacitou zdaleka nedostačoval byli zemřelí pochováváni ve vrstvách nad sebou a tak některá místa mají až 12 vrstev hrobů. Náhrobky jsou od gotického po barokní sloh a nejstarší náhrobek je z roku 1439. K hřbitovu patří i obřadní síň z let 1906 - 1908. Je zde pohřbena řada významných osobností např: finančník a mecenáš ghetta Mordechai Maisel. Největší pozornosti se těší hrob rabiho Löwa, stvořitele legendárního Golema, na jehož náhrobek kladou po židovském způsobu návštěvníci malé kaménky.

Copyright © - RLD internet

Kurzy.cz

EUR změna
GBP změna
USD změna
CHF změna
In-počasí
TOPlist
baner-pražský hrad




Doporučujeme: AD-Nemo-Inspektor nemovitostí | Stavby Manhart