Gotická Praha

Klášter sv. Anežky české je vůbec první ukázkou gotického slohu v Praze spolu se Staronovou synagogou. Obě stavby byly založeny kolem roku 1230. Klášter klarisek založila Anežka Přemyslovna, sestra tehdejšího krále Václava I. Anežka byla mimořádnou osobností 13 století, . .

Celý článek Klášter sv. Anežky české je vůbec první ukázkou gotického slohu v Praze spolu se Staronovou synagogou. Obě stavby byly založeny kolem roku 1230. Klášter klarisek založila Anežka Přemyslovna, sestra tehdejšího krále Václava I.Anežka byla mimořádnou osobností 13 století, uvedla do čech řád klarisek a byla první abatyší nového klášterního komplexu. V průběhu staletí stíhaly klášter dobré i špatné časy a také se střídali vlastníci ale nakonec skončil jako mnoho jiných klášterů a roku 1782 byl císařem Josefem II zrušen. Pak zde byla skladiště, sídlila zde chudina a v 19 století jsou zde jen polozbořené budovy. Klášter byl uchráněn před demolící Jednotou pro obnovu kláštera tehdy blahoslavené Anežky a v 60tých letech 20 století došlo k velice významným restaurátorským pracem pro potřeby Národní galerie v Praze. Národní galerie tu otevřela první expozici v roce 1980. Dnes tu návštěvníci najdou středověké umění v Čechách a střední Evropě. . Velkou vzácností Anežského kláštera jsou dva cykly obrazů. Je zde devět maleb od Mistra vyšebrodského oltáře, který patří k zakladatelům české gotické deskové malby. Cyklus zachycuje devět výjevů ze života Krista, od zvěstování Panně Marii až po seslání Ducha svatého. Dalším zajímavým cyklem obrazů je cyklus Mistra Theodorika, který byl dvorním umělcem císaře a krále Karla IV. a jeho syna. Cyklus obrazů Nebeského vojska Kristova obsahuje 127 obrazů. Další zajímavostí mezi obrazy je tzv. Svatojiřská archa - první malba, na které jsou zachyceny brýle.

Týnský chrám je nádhernou dominantou Staroměstského náměstí i celého Starého města. Původní románský kostel patřil ke špitálu cizích kupců v dnešním Ungeltu. Týnský chrám v dnešní podobě se začal stavět v pol. 14. stol. Do 80. let 14. stol. byly dostavěny boční lodi, . .

Celý článek Týnský chrám je nádhernou dominantou Staroměstského náměstí i celého Starého města. Původní románský kostel patřil ke špitálu cizích kupců v dnešním Ungeltu. Týnský chrám v dnešní podobě se začal stavět v pol. 14. stol. Do 80. let 14. stol. byly dostavěny boční lodi, zdivo hlavní lodi. Teprve r. 1457 byl zhotoven krov nad hlavní lodí a v následujících letech, za vlády krále Jiřího z Poděbrad, se uskutečnila výstavba západního štítu. Po požáru kostela v r. 1679 gotickou klenbu hlavní lodi nahradila raně barokní, kdežto v bočních lodích zůstaly zachovány původní klenby gotické. V Týnském chrámu ve 2. pol. 14. stol. působili reformní kazatelé Konrád Waldhauser a Milíč z Kroměříže. V době husitské revoluce se stal hlavním městským kostelem. Od r. 1424 zde působil Jan Rokycana, pozdější volený husitský arcibiskup.

Staré Město pražské bylo městskou obcí již dřívě ale zřízení radnice povolil až v roce 1338 český král Jan Lucemburský. Jejím základem se stal nárožní dům, patřící původně bohatému pražskému kupci a patriciovi Wolflinovi od Kamene. Měšťané přistavěli 2 patro,. .

Celý článek Staré Město pražské bylo městskou obcí již dřívě ale zřízení radnice povolil až v roce 1338 český král Jan Lucemburský. Jejím základem se stal nárožní dům, patřící původně bohatému pražskému kupci a patriciovi Wolflinovi od Kamene. Měšťané přistavěli 2 patro. Po r. 1360 byla radnice rozšířena o nový trakt západním směrem. V 2. patře nového traktu byla zřízena radní síň, dochovaná dodnes v podobě z poč. 15. stol.
Samostatnou kapitolou je proslulý a nádherný orloj. Zřídil ho již počátkem 15. století hodinář Mikuláš z Kadaně. Koncem téhož století ho zdokonalil Mistr Hanuš zvaný Růže. V horní části orloje se v okéncích pohybují tito apoštolové - v levém okénku je to svatý Pavel držící knihu a meč, svatý Tomáš s kopím, svatý Juda Tadeáš držící v levé ruce knihu. Dále se zde objevujíí svatý Šimon s pilou, svatý Bartoloměj držící knihu v pravé ruce a svatý Barnabáš s papyrem. V pravém okénku kráčí jako první svatý Petr s klíčem, svatý Matěj se sekerou, dále svatý Jan napomínající hada, svatý Ondřej nesoucí ondřejovský kříž, svatý Filip s kladickým křížem a svatý Jakub s valchařskou palicí. Po stranách orloje stojí dvojice pohyblivých postav. Vlevo nahoře jsou znázorněny postavy Marnivce a Lakomce, dole pak Kronikáře a Anděla.

Kaple byla koncem 14 století postavena pro kázání v češtine a stala se střediskem reformního hnutí. Na jejím vybudování se velmi podílel královský dvořan Hanuš z Mühlheimu a staroměstský konšel Kříž. Ten věnoval svou zahradu u které stála sladovna přestavěná na dům pro kazatele.

Celý článek Kaple byla koncem 14 století postavena pro kázání v češtine a stala se střediskem reformního hnutí. Na jejím vybudování se velmi podílel královský dvořan Hanuš z Mühlheimu a staroměstský konšel Kříž. Ten věnoval svou zahradu u které stála sladovna přestavěná na dům pro kazatele. V letech 1402-1413 zde působil Jan Hus, který ve svých kázáních velmi silně kritizoval společenské poměry a i poměry v církvy. Jeho kázání navštěvovalo mnoho posluchačů všech společenských vrstev a kaple se tak stala nejdůležitějším ohniskem reformního hnutí. V dalších letech zde kázal Husův přítel Jakoubek ze Stříbra, německý reformátor Tomáš Münzer a začátkem 17 století, kdy kaple patřila jednotě bratrské senior Jan Cyrillus, pozdější tchán Jana Amose Komenského. Poté patřila jezuitům a po zrušení jejich řádu byla uzavřena a pobořena. Do jejich zbytků byl vestavěn obytná dům a v něm odhalil v r. 1919 Alois Kubiček zachované části kaple. Po roce 1949 po zboření domu zjistil archeologický výzkum že z kaple zůstaly zachovány tři obvodové zdi s řadou gotických architektonických článků a proto došlo z rozhodnutí čs. vlády k obnově kaple dokončené v roce 1954. Betlémská kaple jako vzácný památník husitské revoluce byla prohlášena za národní kulturní památku a je i s domem kazatelů přístupna veřejnosti.

Na obou koncích Karlova mostu stojí mostecké věže. Na malostranském předmostí stojí věže dvě, nižší je románská hranolová věž,která byla původně součástí opevnění a bránila vstup z někdejšího dřevěného mostu. Vyšší byla postavena z podnětu krále Jiřího z Poděbrad.

Celý článek Na obou koncích Karlova mostu stojí mostecké věže. Na malostranském předmostí stojí věže dvě, nižší je románská hranolová věž,která byla původně součástí opevnění a bránila vstup z někdejšího dřevěného mostu. Vyšší byla postavena z podnětu krále Jiřího z Poděbrad. Mezi oběma věžemi je vestavěna brána s cimbuřím.
Staroměstská mostecká věž vyla postavena nad prvním mostním pilířem současně s mostem a je považována za nejkrásnější bránu gotické Evropy.Je bohatě plasticky zdobena a také zde byly vystaveny koše s dvanácti hlavami popravených představitelů protihabsburského odboje.